Jak to chodí na kiwi - epizozoda 2

Nedávno jsme v práci povýšili. A to na práci s lopatou a na hrabání se v zemi. Sázeli jsme avokádové stromky. Nějaké strašně drahé, byli jsme strašeni, že mohou hned zajít, pokud je správně nezasadíme, tak se modlíme, aby vydrželi. Kluci makali s lopatou a my holčičky, včetně Jirky, jsme sázeli. Dřina veliká byla odměněna skončením dříve a pivem na sadu. Hádejte, kdo ostrouhal.Kiwi je už pěkně macaté. Pořád se odstraňují špatné kusy, šišaté, rozplizlé, s výrůstky, záprdci a tak. Někdy to vážně vyroste do legračních tvarů. Legrace byla při zasvěcování, co je good a co není. Protože to, co se nám zdá jako krásné kiwi (již používáme výraz evropské), je u nich odpad. Vše ze sadu jde do Japonska či Austrálie, kde nejvíc platí. Zbytek jde do Evropy, většinou VB. Takže takové placaté kiwi, co se u nás dá sehnat běžně, už holt jinde nechtěli a skončilo u nás. Ostatní se dává prasátkům nebo se použije jako složka nějakého potravinového výrobku.Stihli jsme jeden divoký kempink s Angelou, jejími rodiči, kamarádem Timem, Milinou, psicí Angely a s Jonasem a Teresou. Kempovali jsme s pivem a v sedě haha. Ale kluci si vyzkoušeli kajaky a my si zaplavaly v ledárně. Po náročném „kempování“, jsme prchli s T. a J. do termálního parku u Rotorury a pak si ještě prošli Gipsy market ve městě. Tím jsme se vlastně s nimi rozloučili, protože už vyráželi na cesty. Povedl se také půl trek Tongariro Crossing. Bohužel jen půlka, jelikož nám nejdřív nepřál silniční cyklistický závod s 12tis. účastníky (strýčku Hajdo to by bylo něco pro tebe) a pak ještě počasí, ale ta slavná smaragdová jezírka jsme viděli juhuhu.Dalších novinek moc není, jen že máme za sebou jednu Jirkovu střevní celodenní indispozici, způsobenou zřejmě mým pokusem o avokádovou polévku, migrénu že jsem se nemohla ani hnout a v poslední řadě ověřování fce pojištění našeho motorového vozidla. Takže kdo hlasoval, že Lucyna už není panna, hlasoval správně. Dvakrát už jsme během měsíce píchli, Jirka odřel Lucynu 2x, já 1, za to vypečeněji, jelikož jsem zkoušela pevnost cizího NZ automobilu. Pro maminky - všichni jsou živy a zdrávy, jsou to jen odřeniny a škrábance, způsobené slepotou či nepozorností, při rozjíždění či couvání. Pojišťovna ohledně mého činu zatím mlčí, tak mlčíme také. Lucyně odteď říkáme Tornádo Lů.
V pátek nás opouští V. a J., bude nám tu sirotám moc smutno bez nich holomků jednich půlmoravských. Další postřehy z NZ. Zatím vůbec nechápeme, že byl někdo Zélandem tak nadšený, že by se sem vrátil. Zřejmě jim byly podávány nějaké omamné prostředky. NZ není vůbec tak ekologická a zelená země jak se maskuje. Farmáři tu pálí veškerý odpad v barelech, jezdí v autech s průměrnou spotřebou 13l a tím mají dosti velké problémy s CO2. Produkují nesmírné množství igelitových tašek, které když odmítnete, tak se děsně diví a začnou vás ujišťovat, že jsou zdarma (no paní generální to je něco pro nás dvě). Krásné jsou i měsíční krajiny po vykácených rychle rostoucích borovicích. Ale to jsou jen počáteční dojmy, jelikož jsme záhy začali pracovat. Zatím jsme jen ztahaní a treky s chodníčky s davy lidí nás nebaví. Vše se ale jistě v lepší obrátí až vyrazíme na delší výlet a odkiwijujeme si mozečky hihi.. Blíží se Vánočky, všichni tu šílí a nakupují plavky a Santa čepičky, rádio chrlí jednu super reklamní akci za druhou. Nám to nějak nedochází, to asi to teplo. Máme nabídku slavit Vánoce s Angelou a její rodinou (to je něco pro Jiříka haha), tak uvidíme, zda půjdeme či někam pojedeme. Užívejte si Vánočky a zimy, kapra a hlavně klídek lidi. Nákupy a úklidy Vám neutečou a nervy máte jen jedny. Dejte si radši panáčka, nohy na stůl a zasmějte se nad tím, že zatím co vy máte vlněné ponožky, my se paříme někde v plavkách u grilování. Líbáme Vás a máme Vás rádi (že by na mě už šli Vánoce hihi).PS: Děkuji všem, co mě chtěli zachránit zasláním kvalitní české lihoviny. Prý ale 2kg balík stojí cca 400,- Kč, což by lihovinu značně prodražilo. Nicméně díky za podporu. Pokud byste přeci jen chtěli cokoliv posílat, maminky štrůdly, kapra se salátem či řízky, je to možné na adresu: Mr. Peter Mark (Alena and Jiri), 1458 Te Matai Rd, R.D.8, Te Puke 3188, New Zealand.