pátek 12. února 2010

Picton, Queen Charlotte track.


Je ráno a konečně jsme tady (Jižní ostrov, Picton). Po schodové anabázi na Taranaki skoro nemůžeme chodit, jelikož s námi ještě nemluví lýtka, tak se flákáme v kempu a relaxujeme, cpeme se a louskáme příběhy o Nómech od páně T. Prattcheta (děkujeme TMO).
A pak znovu na cestu a to na Queen Charlotte track. Jedeme motorovým kataramánem do Ship Cove, je tu památník návštěv kp.Cooka, byl tu od 1770 – 1777 pětkrát poprvé s Endervour a čtyřikrát s Resolution a to je asi tak vše, co je na prvním dni treku zajímavé. Do kempu je to pouhých 27km (na těžko, klatě) takovou chatovou oblastí alá Sázava (pozn. kor.:pro znalce kuraroko sásá). Jen je to kolem kol móře. Mírně znechucen (já), značně znechucena (Ála) stavíme stan a uléháme.
Druhý den jsou již slibovaná panorámata, terén se začíná vlnit a to i vertikálně. Výhledy na zátoky, jinak tradiční (místními značně oblíbený, nechápu proč) bushwalk (čti bušvalk, rozuměj vlevo strom, vpravo strom, strom prostě všude). Docela to jde, dokonce jsme v tuším Black Rock Shelteru našli zápis od Valči s Ondrou (a je to neuvěřitelná náhoda bylo to na den přesně rok, měsíc a čtyři dny no není to nádherné). Cestu nám zpestřují ptáci Weka nebojící se lidí - dokonce ani nás (asi nikdy neslyšeli o středoevropanech – ti sežerou všechno). Po 25km dorážíme do kempu, který je nacpaný až na půdu. Přece jen jsme našli na kopci flíček pro stan :-)).
Infarktní kopec na začátek, panorámata, sedřená záda a ucaprcané nohy (na význam tohoto slova se musíte tázat Ály, stejně jako pičičurament a ňuňátko jsou pro mne stále zahalena oponou tajemství). Po sestupu do Te Mahia končí výhledy a jdeme oblíbeným bushwalkem. Začíná pršet takže posledních 11km jdeme v dešti a značně zvýšeným tempem, takže jsme po dvou a pul hodinách na konci treku sic durch mokří, ale šťastní (IB hřeje i durch mokrý:-)) zdravíme IB ČR), že jsme to přežili :-). Poznámka pro ty, kteří se zbláznili a chtěli by to jít taky 1) dejte si studenou sprchu a froté ručník; 2) zkuste to znova; 3) jděte jen z Camp Bay do Portage; 4) v lepším případě si pujčte kolo (stojí to jen o 10nzd víc) a jeďte.
V info centru nás strašili, že stopovat se tady nedá. Ale jen Ála vyhodila palec, zastavila nám KiwandoAustralanka a hodila nás na hlavní silnici a div se neomlouvala, že nejede do Pictonu. Pak jsme stáli asi 30s a zastavil nám postarší páreček Anglanů, který nás hodil do Pictonu. Podotýkám, že z nás crčela voda spíš bláto a po třech propocených dnech jsme asi dost zaváněli (i když IB nesmrdí, akorát pořád ještě nedělají kalhoty). Teď sedíme v kempu, mají tu sprchu, to vám je vynález a potím tyhle slinty, abychom vám je zítra poslali z knihovny:-)). Jak onehdá poznamenal Jezevec z Krkonoš pro maminky jež se obávají o svoje ledva odrostlé (čti 30leté) dětičky. Tak se všichni mějte, opatrujte se a tak a myslete na nás páč Nás se jen tak nezbavíte:-))

Howg. JAK

3 komentáře:

  1. tý brďo, no paráda, i když vám počasí povšechně moc nevychází, zní to celé doooost dobře! Tak jen dál a houšť! Mám jen jednu souhrnnou poznámku. Prestaňte už sakra vzdychat nad nedostatkem sněhu, ten zažijete ještě mocmockrát. :-)) Zato Nový Zéland a zeleň a panorámata a vůbec, to je třeba vychutnávat. Tak ať se vám na cestě daří.
    tH.

    OdpovědětVymazat
  2. Teda, rozhodně to nevypadá na špatnou dovču :-)Užívejte dál :-)Sníh je sice fajn a stále je úplně bílá i Praha, ale za rok napadne zas a hory, myslím, do té doby také nespadnou ;-D
    Pac a pusu, KaŽ

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj plantaznici,jsme na vas nezapomneli. Ja to ctu jako roman na pokracovani, hlasuju, prohlizim fota a ted i pisu! Vypada to,ze drina skoncila a zacina poradna turistika!!Tak si uzivejte a foťte a pište. My tady stale a porad mrznem:(,ja chci taky 25°C,fnuk fnuk.Papapa Lucka a Derek

    OdpovědětVymazat