Rees-Dart trek

Válíme se v Glenorchy v kempu a sušíme vše co jde, protože jsme ze včerejška mokří jak myši. Ne sušíme, protože je odporně slunečno a nebe bez mráčku. Pereme, vaříme a vůbec se odpočinkově flákáme. Odpo se jdeme ještě projít po Glenorchy. A zítra zase hurá do hor tentokrát si povezeme zadek autobusem.
Ráno jde pára od huby, pardon od úst. Ale je krásně jasno. Autobus nás vysazuje na parkáči s asi dalším milionem lidí. Jsme si mysleli Ferdo, že je to tajné bez lidůch a ono zatím Václavák. Ploužíme se podél Muddy creeku (skutečně bahno až za ušima) a po levé i pravé straně se tyčí hory se sněhovými čepicemi. No prostě nádhera. Jdeme údolím modelovaným ledovcem kolem řeky Rees. Čvachtáme, kloužeme v bahně a Twenty Five Creek skutečně brodíme, nu moc teplé to nebylo. Dorážíme na Rock Shelter Hut, kde spíme a dokonce se sem nacpou všichni co byli na parkovišti. Vyváříme litry čaje a primus přehlušuje všechny okolní prdítka.
Vstáváme v půl šesté neb spojujeme dva dny treku v jeden. Při čelovkách stoupáme směr Rees sadlle, pokřikují na nás Keové, je oblačno až mlhavo a sem tam přeprška. Po šestistech výškových dorážíme do sedla, poslední stovka stála za to. Ále zase šplouchá vyjimečně ne na maják ale nýbrž v botě. Panorámata jsou v pravdě dvoumetrová, začíná to vypadat, že jsme si pěkné dny už vybrali. Ála vykřikuje, že jí mrznou nožičky a jdeme zase dolů tentokrát kolem řeky Dart. Řeka se hluboko zařezává do údolí, kaskáduje, meandruje a nakonec vykukuje slunce a ukazuje nám okolní hory s ledovci. Následuje chata Dart, kde jen převlékáme ponožky a cpeme se obědem. A opět ledovcové údolí se spoustou potoků a terénních vln nahoru, dolu, nahoru, dolu, nahoru, dolu a tak dále. Dorážíme za soumraku, sanfláje žerou a my se rozmazlujeme Beef Stroganof (p.k.: sušeným bez knédlu...) a asi hektolitrem čaje. Za dnešek máme v nohách 25km, 600m nahoru a 1000m dolů (a nešli do Cascade Saddle páč je to daleko a nemáme čas). Ála upadla do Stroganova (p.k.: to si nepamatuju hihi). Ještě se jdu vykoupat do řeky Dart – je to řeka ledovcová a tak půlcentimetrová. Poté co vylezu na šutr se země kouří tak, že vypadám jak Ála po ránu. A pak spokojené zapomnění.
Ráno vstáváme brzy pro změnu, jelikož nám ukazatel prozradil, že na parkáč je to 6-8hod. Takže při východu slunce (cca 7:00) už poklusáváme směr bus. Cesta se klikatí a houpe podél řeky a je zapadaná spoustou stromů, větví a tak. Takže se prodíráme, kloužeme (zas to bahno). Pokukujeme po jetboatech, které se tu prohánějí jak o život. A po necelých pěti hodinách se doplazíme na parkoviště. Těsně před ním potkáváme chlapíka, který nám nabízí odvoz a kterého s díky odmítáme. Pro změnu tu žerou sanfláje tak se poflakuju kolem a procházím se (chození se prostě nemohu nabažit). Pak už jen přes potoky a brody do Glenorchy k Lucince. Zde se Ála oddává hyeně skvrnité (ccss... řekou pohrdla a teď se máčí v teplé). Zpět přes Queenstown a zlatokopecké městečko Arrowtown, které nás zklamává neb v průvodci psali malé opuštěné a přitom je to nacpané lidmi a nic moc tu není. Aproto zas dál a noční přejezd scenic route do Wanaky.
Tak zas příště a nebojte za chvíli zas psát nebudeme Kiwi volá. (S)mějte se.